Děti u kurtu v tiebreaku? Neskutečná chyba pořadatelů, divil se kouč Krejčíkové (2025)

Vtenisovém životě jste toho zažil hodně. Kam byste zařadil zápas Báry sTaylor Townsendovou co se týká strhující podívané?
„Musím říct, že tohle byl jeden ztop momentů mé kariéry. Jasně, sám jsem taky hrával, ale coby trenér nebo divák jsem neviděl moc zajímavějších zápasů. Teď se nebavíme o výkonu ale spíš o celém příběhu, jak utekla zosmi mečbolů. I zápas před tím sNavarrovou byla dole 0:3 a 0:30 ve třetím setu. A i podruhé to Bára dokázala neskutečně otočit. Ktomu si vezměte úplně narvaný Armstrongův stadion se čtrnácti tisíci lidmi, kteří hnali Tonwsendovou. Když jsem viděl, jak to Bára ustála a jakým způsobem mečboly odvracela…“

Proti pěti dala winner, na další nechytatelný servis…
„Přesně tak. Townsendová nezkazila, to Bára si pro to neuvěřitelně šla a zápas otočila. První hodinu se hledala a další dvě hrála neskutečný tenis. Pro mě fakt jeden znejsilnějších sportovních zážitků.“

Vy jste na tribuně přes veškeré drama zůstával ale na první pohled klidný.
„Člověk to strašně prožívá, ale když se tam budu nervózně vrtět, akorát to předám své hráčce. (smích) Být pozitivní a klidný, to je můj úkol. Věděl jsem dopředu, že to pro Báru nebude vůbec jednoduché. Po strašně dlouhé době hrála slevačkou, soupeřka už předtím porazila Ostapenkovou i Andrejevovou a má strašně specifický styl. Navíc byl proti ní plný kotel.“

Hned za vámi vboxu seděl ale jeden hlasitý fanoušek Krejčíkové, který často dokázal překřičet tisíce Američanů. Kdo to byl?
„Vůbec nevím, nepatřil knám. Ale fandil fakt neuvěřitelně.“

Jak moc vás zaskočilo, když pořadatelé vtiebreaku druhého setu pustili ke kurtu zástup dětí, které čekaly na podpisy předpokládané vítězky Townsendové?
„Byla to trochu karma, obrátilo se to proti nim. Přijde mi to neuvěřitelné. Tady se hlídá úplně všechno. Auta přijíždějící do areálu, pořád nám pípají akreditace. I jako členové týmu jdeme na kurt přes deset kontrol. A oni tam pak uprostřed tiebreaku pustí sto děcek. To je neuvěřitelná chyba pořadatelů. Na jednu stranu se snaží vytvořit super prostředí, pak ty děti ale ani nevědí, jak se mají chovat. Hulákají, padají jim tam ty velké balóny. Obě hráčky to vnímaly.“

Barbora už letos vyhrála třetí zápas zmečbolů. Dva po sobě na trávě vEastbourne a teď další. Náhoda?
„Na jednu stranu jo. Na druhou to svědčí o tom, jak velká šampionka to je a že ji není radno odepisovat za žádného stavu.“

Je šampionka, nemusí nikomu nic dokazovat

Vzpomenete, jaký vy jste měl osobní rekord vodvrácených mečbolech?
„Ježišmarjá to vůbec nevím. (smích) Hodně zápasů jsem zmečbolů vyhrál, ale taky jich i dost ztěch vlastních prohrál. To je krása tenisu, musíte vyhrát poslední míč a nejde zdržovat nebo bránit výsledek jak ve fotbale či hokeji.“

Říká se, že když vyhrajete zápas zmečbolu, uvolníte se, posílí vás to. Může podobný efekt pocítit i Krejčíková?
„Uvidíme… Vyhrála dva grandslamy, je to velká šampionka a nemusí už nikomu nic dokazovat. Ale jo, určitě ji to povzbudí, bude třeba uvolněnější, protože si může říct: Už jsem taky mohla být doma. Co přijde teď dál, je bonus. Bára je hlavně šťastná, že může vůbec hrát. Vždyť si vezměte, že teprve před třemi měsíci začínala hrát po dlouhé pauze kvůli zranění zad, což nebylo vůbec lehkého.“

Je už ale znát, že výkonnostně se znovu dostala na velmi dobrou úroveň.
„Každým zápasem se rozehrává a roste. Potřebuje jich ale ještě víc, protože zápasovou praxi v tréninku nezískáte.“

Jak těžká pro ni bude čtvrtfinálová soupeřka Jessica Pegulaová, třetí Američanka v řadě?
„Těžká jako každá jiná. Townsendová je sto čtyřicátá na žebříčku a měla osm mečbolů. Dneska je hrozně nepříjemná každá soupeřka. Pegulaová je favoritka a uvidíme, jak jí to sedne. Bára momentálně nemá vůbec co ztratit, zápas si má jít užít a vletět na to.“

Je po dvou těžkých třísetových utkáních za sebou fit?
„Úplně. Však to taky ukázala, vydržela hrát tři hodiny úplně vpohodě. Samozřejmě po takové šichtě vás tělo bolí, ale jinak je vpořádku. Má tady fyzioterapeutku, kondičního trenéra, mě. Děláme všechno pro to, aby mohla hrát co nejlíp.“

SBárou jste spolu teprve čtvrt roku. Jak jste si sedli?
„Já osobně si to moc užívám. Jsem zpátky na okruhu, a když se daří, o to je to příjemnější spolupráce. Bára je šampionka, neskutečně vnímavý člověk. Tenis vidí úplně jinak než spousta ostatních. Dokáže si sama vyhodnotit, co jí funguje a nefunguje. Její herní inteligence je neskutečná. A úkolem nás ostatních je udržet dobrou atmosféru. Kromě trenéra musím být i trochu psycholog.“

Máte vNew Yorku své rituály?
„Spoustu. Ale to jsou interní věci, ty se zkabiny nevynáší. Ale pověrčivost tam vždycky trochu musí být.“ (smích)